"Školní" poštolky

Když se oteplí, už se nám do školy moc nechce. Ale tohle jaro jsme se do školy vysloveně těšili. Ptáte se proč? V dubnu totiž zabrala místo na našem parapetu poštolka. A měla velké štěstí, protože o toto místo se ptáci každoročně perou. Každý den jsme ji pozorovali přes okno, a kdykoliv ji paní učitelka zahlédla, hned nás volala. 

Za pár týdnů jsme už mohli vidět, jak se z vajíček vylíhly malé ochmýřené šedivé kuličky a jak se poštolčí maminka s tatínkem obětavě starají. Poštolčí rodinka měla šest malých poštolek, a tak se rodiče měli co ohánět. A my jsme měli čím dál tím větší radost, protože když malým poštolkám bylo hnízdo těsné, sedávaly nám přímo za našimi okny a my na ně krásně viděli. Staly se z nich třídní mazlíčci.

Ale jak už to tak bývá, i poštolky dospěly a rozletěly se do okolí. Ještě je občas můžeme zahlédnout, jak nám krouží kolem školy, ale už jen z dálky. Je nám smutno, tak doufáme, že se příští rok zase vrátí. 

Aneta Pustějovská a Mgr. Marcela Jarošová